Kachna, zelí a věčné mládí

Nesnáším zimu. Trochu dětinsky to byl i jeden z důvodů, proč mě germánská pohanská tradice dlouho nelákala… vždycky se mi asociovala s pro mě bytostně nepříjemnou představou severských ledových plání a studeného větru a sněhu a obdobně odporných přírodních jevů.

Také většinou po zimě vypadám a cítím se jak postava z filmu Noc oživlých mrtvol. A čím je zima delší, tím je ten pocit vlezlejší a urputnější.

Letos zima byla obzvlášť dlouhá a otravná a já jsem při své zimomřivosti nosila zimní bundu ještě v polovině května. Cítila jsem se jako medvěd, který není schopen probrat se ze zimního spánku.

Takže když jsme s mojí spřízněnou duší Siaminou Noethel plánovaly, co bychom tak mohly podniknout při našem pravidelně nepravidelném holčičím setkání, zákonitě nás napadlo porazit sklíčenost a únavu rituálem na bohyni Idunnu.

 

 

Idunna je bohyní věčného mládí. Takže ta nejvíce kompetentní bytost, na kterou má smysl se obrátit, když máte dojem, že ani užívání vitamínů a preparátů s kolagenem a kyselinou hyaluronovou nevede ke kýženým výsledkům.

A samozřejmě je vhodné ji požádat o pomoc v případě, když stejně jako já po dlouhé zimě cítíte, jak je tělo ztěžklé, ztuhlé, jak už ani ta jóga není, co bývala, natož aby se vám chtělo věnovat se běhu a posilování s činkami.

A v neposlední řadě může Idunnin léčivý dotek pomoci ozdravit nejen tělo, ale i prosvětlit příliš komplikovanou mysl, která se přes samé hlubinné analýzy zapomněla (snad trochu dětsky) radovat třeba ze všech těch jednoduchých věcí, jako třeba když chodíte naboso v trávě, jen tak sedíte venku a mhouříte oči proti slunci, nebo se cpete první várkou letošních jahod.

 

 

Na rituálech mám paradoxně asi nejradši přípravu. To chvějivé očekávání, co bude (kdybych byla správná buddhistka, obejdu se bez očekávání, ale v poslední době mě těší se na věci těšit). Baví mě nakupování pomůcek, potřeb, obětin a prostě všeho, co je potřeba. Uspokojuje mě chystat prostor, dělat si to hezké. Což je úsměvné, neb za normálních okolností jsem ten typ, který ani nenapadne, že by měl byt oživit obrázkem, záclonkou či nějakou dekorační pičičmundou. A k úklidu mám skoro stejně pozitivní vztah jako k zimě.

Nakonec, to je vlastně takový milý vedlejší efekt páchání domácího čarodějnictví. Aspoň díky rituálům a magickým praxím sem tam důkladně uklidím. Protože zvát si domů bohy a bohyně a pak se muset stydět za poházené prádlo na opěrkách židlí či kuchyňskou linku olemtanou sirupem, na to jaksi nemám morál.

 

 

Samotný rituál byl spojený nejen s přinesením obětí bohyni (není třeba se lekat, morčata, kočky a děti jsem k obětem nepoužila, stačila jablečná šťáva, oříšky a jablka), ale také s výrobou runového talismanu.

Na výrobu amuletů najdete v knihách a na internetu spoustu návodů a je na vás, který z nich přijmete jako ten pravý pro vás. Přiznám se, že v tomto ohledu nejsem nikterak tradiční. Například o práci s rydlem jsem si zcela jistá, že by v mém případě vyrobila spíše tepenné krvácení nebo poškození šlachy, než ochranné linie run na kameni či dřevu.

Pořád mám ještě v plánu naučit se zacházet s mou novou pájkou a mám představu, že budu suverénně pájet runy do dřeva, ale než tento šťastný moment nastane, je mou nejoblíbenější magickou pomůckou na malování run sada akrylových barev. A kameny a oblázky, které po různu posbírám po cestě.

 

 

Malování s akrylovkami zvládne i takové čarodejné levoruké kopyto, jako jsem já, pokud místo rydla na předkreslení run na kámen použije obyčejnou tužku. Dokonce jsem už i natolik vychytala proces, že mám při výrobě talismanů po ruce utěrku na špinavý štětec, utěrku na špinavé ruce a utěrku na špinavé všechno okolo, kam jsem nacákala barvu.

A co se týče kamenů, ty se moc pěkně žmoulají v ruce, a pokud to nejsou kousky velikosti dračího vejce, dají se uložit v noci pod polštář a spát s nimi.

Je jen třeba se trochu krotit v tom, kolik jich s sebou aktuálně potřebujete nosit, nebo dopadnete jako já, která bych už na přepravu talismanů mohla pořídit zvláštní zavazadlo – vzhledem k jejich váze asi nejspíš takovou tu nákupní kabelu na kolečkách.

 

 

Jak je vidět z doprovodného obrazového materiálu, rituál jsme páchaly venku na naší mini předzahráce, což vzhledem k tomu, že bylo pondělní dopoledne, kdy je většina sousedů v práci, poněkud eliminovalo riziko, že se moje děti nebudou moci kamarádit s ostatními nezletilci z naší ulice.

Ne že by okolí nemělo lehké podezření, že jsem poněkud excentrická (chtěla jsem napsat jeblá), ale proč zbytečně provokovat.

V každém případě jsou venkovní rituály nadmíru příjemná věc, zvlášť když se vydaří počasí a vy tak přirozeně spojíte duchovní praxi s opalováním.

 

 

A aby toho mystična nebylo nezdravě mnoho, využily jsme s Noethel čas, kdy akrylové barvy zasychaly na kamenech (a také na stolku a na dece a na rukou) a šly jsme se osvěžit malou dietní svačinkou.

 

 

Po dokončení rituálu a aktivaci talismanu už zbývalo jen učinit příslušné oběti bohyni a také si s ní připít, k čemuž výborně posloužila lahodná medovina přímo od včelaře. Abychom Idunnu neurazily, poctivě a s nasazením jsme s ní vypily celou lahev, což nás v kombinaci s břichem nacpaným kachnou, takřka letními teplotami a příjemnou jablečnou vůní aromatizovaných čajovek, vedlo k pocitu duchovního naplnění a příjemné únavy z dobře vykonané magické práce.

A také k lehké opilosti, ve které jsme rozvedly debatu na téma, jak je to pohanství bezvadná a hluboce inspirativní náboženská praxe. A úplně jsme u toho cítily, jak mládneme, krásníme a radujeme se, což lze považovat za jasný důkaz toho, že ať už si o magických rituálech myslíte cokoliv, tenhle se prostě dokonale povedl.

 

 

Idunno, bohyně věčného mládí,
Tebe zdravím
Idunno, bohyně uzdravení a obnovy,
K tobě se obracím
Idunno, bohyně nových začátků,
Tebe uctívám.
Ať tvůj něžný dotek posílí moje tělo,
Ať tvá nevinná radost rozjasní mou duši,
Ať tvé zlaté jablko uzdraví mou mysl.
Požehnej mi darem věčného mládí,
Požehnej mi darem pevného zdraví,
Požehnej mi darem dokonale krásného těla.
Ať prožívám svůj život v bezstarostné radosti a štěstí.

1 komentář u „Kachna, zelí a věčné mládí

  1. Milá Gaurí,

    ležím s Míšou v posteli a najednou mě na FB zaujal komentář ke kachně. Hned jsme všeho nechali a začali číst tvůj článek…. přečetli jsme 2 odstavce a kachna nikde. Ještě že existuje kouzelná klávesová zkratka CTRL+F. Kachna se objevila 3x, ale to nám nestačilo. Naštěstí si Míša všimla, že ke konci článku je opravdu ta kachna vyfocená. Trochu slintám. Děkuji za krásné ráno…..

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *