Rada k čaji

Vždycky jsem věděla, že bych nemohla být terapeut. Kromě toho, že nejsem moc metodická, tak by mi asi explodovala hlava, kdybych lidem nemohla radit a říkat jim, co mají dělat. Kdybych měla trpělivě čekat, až si na to přijdou sami, a jen je jemně navádět k cíli, tak mi asi rupne céva v mozku 🙂

No, prostě každý jsme nějaký, já jsem takový radič, a občas začnu nekontrolovaně radit lidem i během normálního přátelského rozhovoru nad čajem.

Včera jsem se takhle dostala do “radícího flow” během povídání o vztazích a chlapech a strachu z odsudků okolí a taky o tom, jak se mít rád.

Už jsem to tady psala, ale já jsem jednou na terapii co se týče sebelásky dostala pokyn “tak prostě začněte”, což mi přišlo adekvátní kultovnímu výroku z představení “Čtyři dohody” a slavnému “okamžitě se uklidni” 🙂

Moje rada, kterou jsem včera přihodila kamarádce, k čaji byla: “každý den pro sebe udělej něco, co bys dělala pro někoho, koho miluješ”.

Třeba se vezmi na večeři. Nebo si pusť hezký film. Kup si dárek… a tak dlouho se k sobě chovej stejně, jako k lidem, které máš opravdu ráda, až se tohle chování stane návykem. A pak přijde i ta sebeláska, protože chování ovlivňuje prožívání a naopak.

PS: trochu jsem tedy vykradla buddhismus a jejich radu “nasazuj si masku Buddhy, dokud se Buddhou nestaneš”, ale on mi to snad Buddha odpustí 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *