Slunovratový den

Dobré ráno.

Na dnešní slunovratový den jsem nám vyložila karty, tentokrát nádherné a inspirativní šamanské 😊 Když už máme ten silný magický den, tak ať to stojí za to.

Zdá se však, že bez ohledu na to, jakou sadu karet použiji, vzkaz, který nám Vesmír, Duch, Vyšší já, Osud, bohové, či jakkoliv tyto síly nazveme, posílá, je stále jeden a ten samý. I když někdy používá trochu odlišná slova či symboliku, ukazuje stejným směrem.

Jsme na cestě, která má jasný cíl. Naše duše ví, kam směřuje, i když si to možná ve svém vědomí nepamatujeme. To, jak se k cíli dostaneme a co si na cestě vezmeme, záleží do velké míry na nás. My sami určujeme, zda půjdeme radostně a zda všechno, co potkáme, bude sloužit k našemu obohacení a poznání, nebo zda budeme na naší pouti zažívat utrpení a strádání.

Někdy se to nám samotným těžko přiznává a ně vždycky se nám tato myšlenka líbí, ale naše štěstí či utrpení nezáleží na vnějších okolnostech, nemůže ho zmenšit nebo naopak navýšit někdo jiný. Nikdo jiný není zodpovědný za naše emoce. Jsou to jen a jen naše vlastní reakce, naše vnitřní stavy, které rozhodují o tom, jak prožíváme svět.

A nikdo jiný nám ani nemůže říct, kudy máme jít, abychom byli šťastní. Přestože někdy cestičky a cesty, které vyšlapali druzí, mohou lákat a svádět nás k tomu vydat se po nic, měli bychom odolat tomuto vábení. Cizí mapa nás nikdy nedovede k našemu vlastnímu cíli.

Naším kompasem musí být naše vlastní intuice, ne zkušenosti a názory ostatních. Koneckonců, i poslední Buddhova slova k jeho žákům zněla: „Buďte sami sobě světlem.“ A Buddha o cestě a cíli věděl víc než dost 😊

Ať už půjdeme cestou rovnou nebo se chvíli budeme točit v kruzích, či sejdeme na klikaté stezky, cíl tu vždy je. Stačí zaměřit úsilí na něco vyššího než jen na sbírání suvenýrů z cest ve formě prožitků a zážitků, a náš cíl si nás sám přitáhne. Je v pořádku se při jeho hledání trochu pobavit, sem tam se zastavit a odpočinout si v dobré společnosti, neměli bychom si ale tuto cestu plést se zážitkovou turistikou 😊

K tomu, abychom se dokázali dobře naladit na hlas svého srdce, ale potřebujeme vyrovnanost. Jsme jako strom, který musí mít silné kořeny, jež ho uzemňují, a také větve, co rostou vysoko, aby se jimi mohl dotknout nebes. Bez silných kořenů se strom, co vyrostl do velké výšky, zlomí. Bez košaté koruny, co čerpá život ze slunce a vzduchu, zase uschne.

Pokud trávíme příliš času ve svém těle, v materiálnu, v kořenech, je na čase, vyživit tu naši část, která chce vyrůst až do nebe a ucítit pohlazení větru a hvězd.

Pokud jsme hlavou příliš v oblacích, je třeba s láskou pečovat o své kořeny, zabořit ruce i nohy do země a všeho hmatatelného a pevného, aby nám to poskytlo potřebnou stabilitu.

Díky celistvosti, díky propojení těla i duše, vědomí i nevědomí, světla i temnoty, budeme mít dost síly být tvůrcem mapy svého vlastního života. 
Přeji vám hodně úspěchů a radostného poznání na dobrodružné cestě vlastním životem 😊

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *