Lammas, dožínky

V půlce prázdnin, nejčastěji 1.srpna (ale dle různých tradic se datum může lišit, však také naši předkové nepracovali s kalendářem v Outlooku 😊 ) slavíme pohanský svátek Lammas, Lughnasadh nebo také Freyfaxi. Prostě Dožínky 🙂

Tyto letní svátky patří vegetačním božstvům, tedy bohům a bohyním země, slunce, úrody, plodnosti a hojnosti.

Ať už se obracíme ke keltskému bohu Lughovi, řecké bohyni Demeter, nebo germánskému Freyovi, nakonec děkujeme v první řadě samotné přírodě a zemi za úrodu, kterou nám poskytla, za její plodnost, štědrost a dostatek zdrojů.

Zejména pro nás, lidi z města (a to mluvím za sebe a svou sociální bublinu, věřím, že čtenáři, kteří stejně jako naši předkové mají kontakt s půdou a její silou, to budou vnímat jinak), je důležité si připomenout, že chleba neroste v supermarketu a maso k nedělnímu obědu bylo původně živé zvíře, ne ten úhledný celofánový balíček v mrazáku.

Naše existence a přežití už sice nesouvisí tak úzce s letošní úrodou, jak tomu bylo v dobách našich předků, přesto dává smysl se zastavit a poděkovat za hojnost, v níž žijeme, za plnou lednici, za tekoucí vodu z kohoutku, za blahobyt a za štěstí, že (i když se nám to někdy možná nezdá) žijeme v té bohatší části světa.

Také není od věci uvědomit si, že venku je sice krásně a teplo, ale světlá část roku je již za námi a za chvíli se octneme uprostřed chladných, temných dní (bráno trochu s nadsázkou, neboť jak jsme si připomínali výše, díky tomu, že se máme dobře, máme v bytech a domech světlo a teplo celý rok).

Čas, který nás čeká během zkracujících se dní, nám ukáže, jak dobře jsme v předchozích měsících zaseli, a jaká bude naše sklizeň.

Věnujete-li se magickým rituálům, můžete si připravit kouzlo na přivolání prosperity a plodnosti všeho druhu. 
Vhodnou obětinou může být doma upečený chléb, který se k tématu sklizně velmi dobře hodí. Dekorace oltáře či domácnosti mohou být z obilných klasů či slámy, vhodné je použít svíčky ve zlaté a zelené barvě.

Co se týká samotného průběhu rituálu, tak na internetu najdete tisíc a jeden návod, jak takový rituál provést. Já jsem velkým fanouškem improvizace a také dělání věcí tak, jak je člověk sám cítí, jak mu přijdou smysluplné a jak je mu v nich dobře.

Sebekrásnější rituální promluva či invokace vám bude k ničemu, pokud vám nepůjde přes pusu a pokud si při její recitaci budete připadat stejně trapně, jako když jste skládali slib do pionýra (mladší generace prosím nekomentuje pasáž „starci vzpomínají na mládí“ :-D).

I ten sebevíc naleštěný a vytuněný magický či rituální postup, který jste někde okoukali, vám nebude fungovat, pokud v něm nebude něco z vás. Upřímný záměr, autentický prožitek a možná trocha té bezprostřednosti a lehkosti.

I kdyby ten váš rituál měl být „jen“ o tom, že si zapálíte svíčku a pak si nad doma pečeným/ v místním farmářském obchodě zakoupeným chlebem ze srdce přejete, ať vás po zbytek roku provází dostatek a hojnost, je to v pořádku, pokud sami cítíte, že je to takto akorát.

Ani my, čarodějky z profese, nutně neslavíme každý svátek Kola roku zapalováním ohňů na předzahrádce, šamanskými tanci a sborovými zpěvy v kruhu dalších kolegyň.

Někdy sklenka medoviny či vína, vypitá s někým, kdo je vašemu srdci blízký, tiché poděkování za všechny dary, které jste dostali, vděčná myšlenka směrem k těm, kteří vás provázejí na cestě, je ten nejkrásnější rituál, který lze provést.

Možná z něj pak nejsou tak hezké fotky na Facebook, ale výsledky přesto potěší 😊

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *