Jak předpovědi vycházejí?

Milí přátelé,

tohle je poněkud ožehavé téma, do kterého se asi každý, kdo dělá výklady z karet, nerad pouští, protože to vždycky může vyznět jako alibismus 🙂

Nicméně, nakonec na něj vždycky dojde, protože je to logické a přirozené a všichni to chceme vědět, a kdo se tváří, že nechce, tak ten to chce nejvíc 🙂

Takže… nakolik předpovědi vycházejí? Ideálně v procentech a grafech, tak nějak přehledně, abychom věděli, nakolik se na ty karty můžeme spolehnout.

Rovnou upřímně, otevřeně a s čistým srdcem přiznávám, že na 100% opravdu ne. A hned dodám, že jsem za to ráda.
Proč? No, představte si tu hrůzu, kdyby opravdu všechno, co vám kartářka (nebo vy sami sobě) vyloží, vyšlo. Jakože do puntíku. Z výkladu “vidím tady riziko úrazu” by se hned stalo “tu nohu si zlomíte, ať se děje, co se děje, i kdybyste preventivně jen seděli doma na zadku”.

Ale ani u těch pozitivních předpovědí by to nebyla taková idyla, jak se zdá. Určitě je fajn vědět, že pravděpodobně dostanete nabídku k sňatku nebo k povýšení, ale představa, že na ni musíte říct ano, protože v kartách bylo, že se vdáte/ stanete šéfovou, je dost omezující. Co když se vám prostě nebude chtít? 🙂 Kam by se poděla vaše svobodná vůle, kdyby byl váš osud vysekaný do kamene, a nešlo s ním pohnout, ani doprava, ani doleva, prostě nikam?

Na mě by z toho padla existenciální deprese a fatalistické odevzdání. Vlastně bych ani nevěděla, proč mám ráno vylézt z postele a o něco se snažit, když je všechno už dopředu nalinkované.

Karty vždycky řeknou jen to, jak vypadá pravděpodobný vývoj událostí v tento daný moment, pokud vy na tom vývoji nic sami nezměníte. Takže se můžeme bavit o tom, že v práci to vypadá slibně a že pokud udržíte svoje vysoké nasazení a vyhnete se závistivé kolegyni, co vás pomlouvá, máte dost slušnou šanci, že ta rohová kancelář bude vaše, ale bohům žel to za vás karty neodpracují a pokud si místo pracovního úsilí hodíte nohy na stůl, tak vám to povýšení zabalené v mašličkách a na stříbrném podnose nepřinesou.

Navíc karty moc dobře nespolupracují s naším lidským konceptem času, takže pokud se ptáte, kdy se něco stane, můžu vám dát maximálně něco, co bych nazvala kvalifikovaným odhadem, ale určitě bych byla skeptická k tomu, abyste si daný datum na pevno psali do kalendáře jako termín splnění.

Další mírná “záludnost” u výkladu karet spočívá v tom, co moje babička s oblibou komentovala slovy “na hloupou otázku hloupá odpověď”. Proto se vaše dotazy někdy snažím mírně korigovat. Například na dotaz “budeme s Pepu spolu” vám karty bezelstně odpoví, že ano, a to, že jste se ptali na to, zda budete spolu v dlouhodobém šťastném vztahu vůbec nemusí být obsahem odpovědi. Takže spolu budete dva týdny, bude to horor, ale karty vám odpověděly jen na to, na co jste se zeptali 🙂

A to si prosím neberte osobně, tyhle legrácky mi moje karty páchají s oblibou, jako by mě zkoušely, zda kovářova kobyla nechodí bosa, a kartářka si umí správně vyložit.

Chápu a rozumím tomu, že tazatele (a nejste v tom sami, já to mám stejně) to svádí k tomu ptát se na otázky typu “najdu si letos partnera” nebo “dostanu v práci víc peněz”, ale vždycky dává víc smysl ptát se “jak se bude vyvíjet můj milostný život” nebo “jak vypadá moje situace v práci”. Protože tam se karty můžou “rozpovídat”, dát vám radu, co dělat, varovat vás před tím, čemu se vyhnout, ukázat vám možnosti, které mohou nastat, pokud si zvolíte takové nebo onaké řešení… možná se to zdá málo, ale pro mě je to mnohem víc, než kdyby výklady z karet poskytovaly detailně rozplánované pětiletky.

Má tedy cenu se karet vůbec na něco ptát, když víme, že přesné určení času z nich nedostaneme, záruku, že se něco stane nebo nestane, vlastně také ne, a celé je to jak předpověď počasí, co může a nemusí vyjít? 🙂

Kdybych si myslela, že to cenu nemá, tak to samozřejmě nedělám 🙂

Pro mě je největší kouzlo právě v tom nasměrování, v tom, že mi karty ukážou možnosti, o kterých jsem nepřemýšlela, nastíní mi řešení, co by mě samotnou nenapadlo, někdy mi poněkud brutálně a bez obalu ukážou pravdu, kterou jsem odmítala vidět… a všechnu práci nechají na mě. Výklady z karet jsou jako lampa, co mi svítí na cestu, ne jako vyježděná dálnice, po které musím jet, i kdybych nechtěla.

I když karty vykládám, sobě i ostatním, pořád pevně věřím, že ne karty, ne nějaká vyšší moc, ale že my sami jsme tvůrcem vlastního osudu. A to je podle mě jediná možnost, jak se výkladům věnovat a nezbláznit se 🙂

Pokud vás zajímá, co chtějí karty sdělit přímo vám, pište mi do zpráv nebo na mail carodejka.tiumen@gmail.com

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *