Samhain

Milí přátelé,

blíží se Samhain, keltský nový rok. Tento svátek pohanského Kola roku slavíme obvykle v předvečer prvního listopadového dne. V křesťanské tradici ho známe jako Dušičky a v té úplně nejnovější pop kulturní tradici se metamorfoval do Halloweenu, který začíná být populární už i v našich končinách.

Samhain je vstupem do temné části roku, do období zimy. V některých oblastech byl také dobou poslední, třetí sklizně. Porážela se hospodářská zvířata, která neměla šanci přežít zimu, a také drůbež (přes zimu nenese).

Energie tohoto období je těžká a syrová. Zem se pokrývá opadaným tlejícím listím, rostliny umírají, zvířata se chystají na zimu a dny jsou čím dál tím kratší. Všechno je jakoby pomalejší a tišší. Ve vysoko položených oblastech se objevují první sněhové vločky. Rána nás už často překvapí chladem, předzvěstí blížící se zimy.

Hranice mezi světem živých a mrtvých se ztenčuje a rozdíl mezi temnotou a světlem je méně patrný než v jiných částech roku. Naše smysly se stávají vnímavějšími a citlivějšími ke komunikaci se světem za oponou toho hmotného a hmatatelného.

Naši předkové věřili, že v tomto čase se duše zemřelých mohou na okamžik vrátit zpět do světa živých. Jakkoliv v nás, moderních lidech, tato představa může vyvolat poněkud nepříjemné a tísnivé pocity, můžeme v ní také najít určitou krásu, nebo dokonce útěchu, když si uvědomíme, že můžeme nasměrovat myšlenky k těm, které jsme ztratili a po nichž se nám stýská. Čas Samhainu lze využít právě na láskyplnou komunikaci s těmi, kteří již nedlí v našem fyzickém světě, anebo k prosbám k našim předkům, které můžeme požádat o pomoc a ochranu.

Můžeme strávit klidný večer ve myšlenkách na ty, kteří tu s námi už nejsou, vytáhnout rodinné fotky, zavzpomínat na naše milované i na ty, které jsme osobně neznali, ale jsou součástí naší rodinné historie.

Jednoduchý, ale krásný rituál je vzít to nejkrásnější jablko a zakopat ho do země jako potravu pro duše mrtvých.

Jen těžko si lze představit čas, jež by byl vhodnější pro myšlenky o temnotě v nás, na otázky, zda temné vždy musí znamenat nutně i špatné, nebo zlé. anebo je jen nezbytným protikladem k tomu, co považujeme za světlé a dobré.

Můžeme také prozkoumat svůj postoj ke smrti. Bereme ji jako přirozenou součást naší životní cesty, nebo v nás myšlenky na konec hmotné existence vzbuzují strach a odpor?

Dokážeme život vnímat smysluplně v jeho celku, v harmonii života a smrti, začátku a konce, radosti a bolesti, nebo se bráníme všemu, co je na první pohled nepříjemné a těžké, a snažíme se vyhnout všemu, co nás nutí pohlédnout do očí svým vnitřním démonům?

Možná na všechny tyto otázky nedostaneme jasnou a srozumitelnou odpověď, ale energie následujících dní nám dává velkou příležitost se přiblížit k jejich pochopení.

Užívejte si poklidné, meditativní před-samhainové dny.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *