Smysluplný život

Milí přátelé,

dnes jsem karty požádala o radu, co by nám v těchto dnech bylo nápomocné, co by nás mohlo inspirovat nebo pomoci najít cestu k smysluplnému a šťastnému životu. Cítím podle vašich reakcí i zpráv, že se něco láme a že potřebujeme trochu nakopnout tím správným směrem 🙂

Už jsme si tu mnohokrát psali o tom, jak na naší cestě životem sbíráme zkušenosti, které jsou vlastně takovými učebními lekcemi. Každý z nás má svůj jedinečný úkol, který na tomto světě musí prožít, zpracovat a ideálně i zvládnout, aby se mohl posunout ve svém vývoji.

To, kudy se do “probírané látky” pustit, a jak k učivu přistoupit, vám jako vždy nejlépe poradí vaše vlastní intuice. Po všem, co už jsme zvládli, jí můžeme důvěřovat. vede nás správným směrem.

I když to může na první pohled vypadat, že přichystané zkoušky jsou nad naše síly, že snad někdo testuje, kolik ještě vydržíme, než si pořídíme nějaké to pěkné nervové zhroucení, je potřeba si uvědomit, že Vesmír není žádný sadista, co si rád pohrává s trpícími oběťmi.
Však se říká, že před úsvitem je noc nejtemnější. Někdy, kdy už to opravdu vypadá, že jsme s rozumem v koncích, stačí jen nepodlehnout pokušení se vzdát.
Klidně si dejme krátkou pauzu, ale nezahazujme všechno své snažení kvůli náhlé slabosti.

Otevřít své srdce nové zkušenosti se někdy zdá být velmi riskantní. Bojíme se zranění a bolesti, jsme plni pochybností. Ale je potřeba jít za tím, čemu věříme, i když se nám trochu klepou nohy strachem a nervozitou. Mít víru je někdy ten nejobtížnější úkol ze všech, ale bez důvěry v to, že vše se děje z nějakého důvodu a že to má svůj smysl, nemá cenu ani ráno vstávat z postele.

Aby se nám mohly začít dít dobré věci, musíme mít dost sebeúcty, abychom věřili, že si je zasloužíme. Naše přání se skutečně umí zhmotňovat. Nejčastěji tomu ale bráníme my sami. Pocity, že nejsme dost dobří, abychom mohli být šťastní, zdraví, milovaní. Abychom mohli žít život v hojnosti.

Ne, to není nějaký vesmírný sadista, kdo nám hází pomyslné klacky pod nohy. Největší vesmírnou ironií je, že to my sami na sebe klademe tyhle pasti. Něco chceme, ale nedokážeme skutečně věřit, že to můžeme dostat. Bojíme se snít ve velkém, schází nám odvaha. A hlavně nám v mozku pořád bliká ta nepříjemná kousavá myšlenka, že možná opravdu tyhle velké sny a plány patří jen do pohádek, že v reálném životě se vyplatí být trochu při zemi.

Ale matematika je v tomhle neúprosná, pokud si budeme přát málo, dostaneme málo.

Takže ano, závěr je vlastně celkem snadný. Mít se dost rád, vážit si sám sebe, nebát se od života chtít velké věci a držet se toho, co vám našeptává vaše intuice.

Jako instantní recept na štěstí to zní celkem schůdně 🙂 Bohužel, naše vyjeté myšlenkové dráhy nefungují tak, že stačí hodit výhybku, a život najednou jede po jiné koleji. Všechny ty naše mentální koncepty v nás zrály roky nebo spíše desítky let. Takže je asi během jednoho čtvrtečního odpoledne nezvládneme kompletně přepsat (i když nic se nedá vyloučit).

Ale začít po kousku by taky mohlo být fajn. Každý den se snažit být o něco otevřenější víře, že si zasloužíme vše, po čem toužíme. Každé ráno před čištěním zubů říct svému obrazu v zrcadle, že se máme rádi. A každý večer před spaním vložit další várku energie do svých snů. Vyživovat je, aby se mohly stát realitou…

Přeji nám všem, abychom dokázali žít naše životy v naplnění jejich skutečného potenciálu. Ať žádný den v naší existenci není zbytečně promarněný 🙂

PS: A jako vždy. Pokud se sice cítíte mírně motivovaní tím, co jste si právě přečetli, ale stejně byste potřebovali pomoci rozlousknout vaši osobní situaci nebo aktuální potíže, pište mi do zpráv nebo na mail, ať si můžeme domluvit osobní výklad nebo konzultaci.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *