Nové šance

Krásný úplňkový den, milí přátelé,

rok se chýlí ke konci, mnozí z nás rekapitulují, co všechno se nám přihodilo, jaké události nás potkaly a jak nás ovlivnily. A možná se i s nadějí díváme k roku novému, odvážně, či s trochou nejisté opatrnosti postupně vytváříme plány, přemýšlíme, co udělat jinak, jaké změny v našich životech musí nastat, abychom v tom nadcházejícím ročním cyklu prožívali více radosti a naplnění.

Minulé měsíce nás konfrontovaly s řadou těžkostí a zklamání. Setkávali jsme se s překážkami, které stály mezi námi a realizací našich snů a tužeb. Přestože se často navenek jevilo, že vlastně máme všechno a že nemáme žádný speciální důvod k tomu, abychom si stěžovali, zažívali jsme nespokojenost, pocity nenaplněnosti a tísně. Jako kdybychom na určitou dobu zapomněli, kdo vlastně jsme, a jaký je nás skutečný záměr.

Naše sny se často rozplynuly těsně předtím, než jsme měli možnost se jich dotknout. Už se zdálo, že je všechno na dobré cestě, už jsme skoro otevírali lahev šampaňského, abychom si mohli připít na oslavu zdárného výsledku… a najednou se všechno, o co jsme usilovali, proměnilo v neúspěch. Anebo aspoň v „ne-úspěch“, v divné prázdno, kdy to sice není úplné selhání, ale místo bublinek ze sektu cítíme na jazyku pachuť hořkosti a nespokojenosti.

Jako by si s námi tento rok pohrával, jako by zkoušel, co vydržíme a jak dokážeme být kreativní tváří v tvář nečekaným turbulencím a otřesům.

Nedostali jsme to, co jsme chtěli, a to v nás vyvolalo pocit prázdnoty a nedostatku. Co jsme ale mnohdy neviděli a nedokázali ocenit, je skutečnost, že jsme dostali přesně to, co jsme potřebovali.

Mezi tím, co chceme, a tím, co potřebujeme, je často diametrální rozdíl, zejména ve chvílích, kdy začneme toužit po věcech, situacích nebo vztazích, na něž nejsme připravení nebo by nám aktuálně nijak neprospěly.

A i když se můžeme vztekat, že se věci nedějí přesně tak, jak bychom si to představovali, když se na okamžik zastavíme a podíváme se zpětně na lekce, které jsme v tomto roce dostali, možná budeme schopni alespoň s trochou vděčnosti vnímat, že jsme měli příležitost naučit se na průběhu událostí přesně to, co jsme potřebovali umět, posunout se tam, kam jsme potřebovali jít a najít v sobě přesně ty schopnosti, které jsou zapotřebí, abychom v tom následujícím roce mohli prožívat jen takové situace, které nám budou přinášet užitek.

Však ne nadarmo se říká, že nouze je matkou vynalézavosti.
A to bylo i účelem těch méně příjemných chvil, které jsme zažívali. Donutit nás, abychom přestali čekat, až se to magické „něco“, v co doufáme, a co má zázračně vyřešit všechny obtíže v našich životech, stane samo od sebe. Přimět nás, abychom aktivovali svůj potenciál a stali se těmi, co nespoléhají na osud, ale sami mu píšou scénář.

Pokud jsme schopni přijmout změnu, otevřít se tomuto novému pohledu, kdy sami sebe vidíme zodpovědné za to, co se nám v životě děje, koho potkáváme a co k nám přichází, kromě toho, že se nám zásadně uleví, začneme prožívat i mnohem rychlejší postup na naší duchovní cestě. Rozvoj je takřka nevyhnutelný, pokud mu nebudeme sami bránit.

Právě konec roku, jeho meditativní, pomalá a těžká nálada, nám může pomoci dokončit naši vlastní transformaci, ponořit se sami do sebe a upřímně pohlédnout do očí svým vlastním obavám, strachům a dávno přežitým obranným mechanismům, které stojí mezi námi a tím, jaký život si přejeme žít.

Konec roku nám poskytuje možnost nechat odejít a zemřít ty části našeho vlastního já, které nám už nepřinášejí žádný prospěch. Dává nám možnost rozloučit se se vztahy, které připomínají jízdu na mrtvém koni. Nový začátek nemůže přijít, dokud nejsme ochotni ukončit to, co už nemá šanci fungovat.

Dokud se něčeho zoufale držíme, ať už nějaké představy o tom, jak věci mají být, nebo vztahů, které nás nenaplňují, myšlenek, které nás drží zpátky, nemáme možnost otevřít se tomu, co přichází.

A to by byla velká škoda, protože nový rok přichází s obrovským balíkem nových možností, příležitostí a potenciálu.
V minulém období jsme se měli naučit, že to, co potřebujeme, může mít v danou chvíli větší význam než to, co chceme a po čem toužíme.

Nový rok nám má naopak ukázat, že pokud něco chceme, musíme se zbavit pocitu potřeby. Sny se mohou naplnit jen, pokud je vyživujeme radostnou a kreativní energií, pokud jim dáme lehkost a necháme je, aby se naplnily tak trochu samy od sebe. Cokoliv, k čemu přistupujeme z pozice potřeby, nedostatku a nouze, nemá dost živné půdy, aby mohlo vzklíčit a růst.

Toužíme-li po naplnění, bohatství (ať už materiálním či duchovním), prosperitě a hojnosti, nesmíme o ně škemrat a prosit, přistupovat k nim s pocitem, že pokud se naše přání nenaplní, nebudeme nikdy šťastní.

Máme-li k sobě přitáhnout cokoliv, po čem naše srdce prahne, přitáhneme to jedině tak, že se budeme chovat, jako kdybychom to už měli. Když nebudeme zoufale lpět na výsledku. Když nebudeme svoje štěstí podmiňovat tím, zda už jsme dosáhli svého cíle, či nikoliv.

Naše plány mají v příštím roce ohromnou příležitost k dokončení, naše sny už jsou jen kousek před naplněním. Na nás je, zda si sami sobě dovolíme, aby k nám přišly. Zda budeme věřit, že si je opravdu zasloužíme. A zda se zbavíme pochybností a dokážeme myšlenkové nastavení „nemám to, co chci“ změnit na „všechno, co chci, už se děje“. V podstatě je to maličkost – a přitom je to největší magie v našich životech, která umí změnit úplně všechno.

A když už je řeč o těch malých velkých věcech, které mohou způsobit neuvěřitelný rozdíl v tom, jak prožíváme naše životy: nezapomeňte být vděční. Za zkušenosti, které jste v tomto roce obdrželi, za lekce, které jste absolvovali, za poznání, ke kterým jste došli. Všechna měla svůj význam, který třeba doceníte až časem.

Buďte vděční, za to, co už máte, i za to, co teprve přijde. A buďte šťastní už teď. Nedávejte si termíny, že budete šťastní, až se něco stane, nedávejte si podmínky, že budete spokojení jenom za určitých okolností.

Pamatujte, že podobné přitahuje podobné a že z pozice nedostatku a nespokojenosti nikdy nepřitáhnete hojnost a štěstí.

Z toho, co spolu probíráme na konzultacích a výkladech, vnímám, že pro spoustu z vás byl tenhle rok jak jízda na horské dráze, včetně navalování na blinkání v zatáčkách.

Nejste v tom sami, taky se mi podařilo vyzkoušet všechny slepé uličky, které jsem potkala. Hlavně v klidu. Konec roku je úžasné období, kdy máme čas a klid na to se zamyslet, co dělat jinak. A nový rok je vždycky nová šance.

Přeji nám všem, abychom ji využili co nejlépe.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *