12 nocí Yule II.

Požehnaný slunovratový čas, milí přátelé.

Doufám, že jste se nenechali lapit do pasti zvané předvánoční přípravy a úklid, a v pohodě a klidu si užíváte čas dvanácti dlouhých nocí, rozjímání, vnitřního míru, meditace a retrospektivy.

O první ze dvanácti nocí Yule jsem již psala v minulém článku, dnes postupně a ve stručnosti probereme dalších jedenáct nocí a inspiraci na to, jak je slavit.

Druhou noc Yule, která připadá na Slunovrat, si uvědomujeme důležitost domova a bezpečí, jež nám poskytuje. Naši předkové nám připomínají, abychom se vyhnuli Divokému honu, známému také jako Ódinův hon. Ódin, jehož následují duchové mrtvých, se projíždí po obloze, doprovázen zuřivým větrem, bleskem a hromem, shromažďuje ztracené duše a přibírá je k Honu.
To, co lze považovat za původní, pohanskou podstatu tohoto tématu, je, že temná zima je éra, kdy se duše mrtvých, stejně jako jiné bytosti Podsvětí, volně pohybují ve světě lidí. Hranice mezi světem živých a světem mrtvých se ztenčily.
Divoký hon, který začal o Samhainu, je nyní na vrcholu. Legenda říká, že každý, kdo je natolik nepozorný, aby se nechal chytit o půlnoci zimního slunovratu, bude lovci zajat a unesen.

Třetí noc Yule je zasvěcená bohu Mánimu, bohu Měsíce, bratru sluneční bohyně Sunny.
Máni osvětluje cestu, je světlem ve tmě. Je také spojen s intuicí a sny, třetí noc Yule je tedy vhodnou dobou soustředit se na své sny, plány a cíle pro příští rok.
Ctností, na niž se v pohanské tradici soustředíme v tento den, je odvaha. Odvaha nemusí nutně znamenat, že nemáme strach, naopak, největší odvahou je, že svému strachu dokážeme čelit. Dokážeme vstupovat do situací, v nichž se necítíme pohodlně, dokážeme zůstat sami sebou ve chvíli, kdy by bylo zdánlivě výhodnější přizpůsobit se ostatním.
Dnes se tedy můžeme zaměřit na vlastní světlo v temnotě, na odvahu, která podobě jako když svit měsíce rozežene tmu, dokáže rozehnat náš strach.

Čtvrtá noc Yule je zasvěcená Aegirovi, Njordovi a Freyovi.
Připomínáme si důležitost pohostinnosti, vzájemných vztahů a přátelství. Posilujeme naše vazby s ostatními, uvědomujeme si význam naší komunity, lidí okolo nás. Ať už se nám to líbí, nebo ne, všichni jsme součástí nějakého sociálního celku, jako lidé nemůžeme žít a fungovat zcela osamoceně. Dříve si možná lidé význam svého společenství uvědomovali více, chápali totiž mnohem reálněji, že by bez ostatních nepřežili.
Ale ani v dnešní době bychom si neměli namlouvat, že můžeme projít životem zcela izolováni. Vždycky do značné míry bude naše přežití závislé na lidech okolo nás.
Pojďme se tedy dnes soustředit na to, aby naše vztahy byly pevné, zdravé a opravdové.
Vyživujme je a pečujme o ně, ať jsou pro nás zdrojem, ze kterého můžeme čerpat sílu, stabilním bodem, o který se můžeme opřít.

Pátá noc Yule je zasvěcená komunitě a spolupráci s ostatními. Připomínáme si ctnost pohostinnosti. Však i Všeotec Ódin rád chodil po světě v přestrojení za poutníka, který se mohl objevit u našeho prahu a požádat o útočiště.

Šestou noc Yule jsme věnujeme své myšlenky Eir, která je spojená s léčením a zdravím. Zároveň jsme se soustředili na ctnost kázně a disciplíny, což je jistě nad talířem cukroví obtížné, ale pravdou je, že sebekázeň se nám bude po novém roce, kdy budeme plní dobrých předsevzetí, jistě hodit.

Sedmá noc Yule je spojena s bohem Thórem. Thór je popisován jako mocný válečník, jehož smích hřmí stejně jako hrom, jemuž vládne. Thóra žádáme o ochranu, dodání odvahy, schopnosti čelit výzvám vnějšího světa, i výzvám, které klademe sami sobě. Sedmý den Yule j si také připomínáme ctnost věrnosti. Věrnost má více úrovní než jen věrnost ve vztahu, v manželství. Nejdůležitější je zůstat věrný svým zásadám, svému přesvědčení, a především sami sobě.

Osmá noc Yule je zasvěcena Skadi a Ullovi, tedy bohům lovu. My, moderní lidé, máme to pohodlí a výhodu, že si můžeme naši potravu obstarat v supermarketu, dokonce si můžeme zvolit i to, že nahradíme v naší výživě maso jinými složkami potravy, měli bychom však uctít schopnost našich předků získat zdroje potravy z přírody, a tedy i lovem. Možná je dnes na čase poděkovat přírodě za zdroje, které nám poskytuje, a věnovat chvíli tomu, abychom se zamysleli nad tím, zda tyto zdroje využíváme moudře a efektivně.

Zatímco první noc Yule byla spojená s matkami, našimi předky v ženské linii, s bohyněmi a ochrannými aspekty ženského charakteru, devátá noc Yule se soustředí na princip mužský; na otcovskou linii, na mužský element v nás samých.
Uctíváme boha Ódina, který je též nazýván Všeotcem. Ódin, vládce Ásgardu, je bohem mnoha tváří a rozličných podob. Je zároveň bohem války a smrti, stejně jako bohem poezie, magie a spirituální extáze.
Ódin je tím, kdo přinesl umění runové magie a tím, který nás učí, jak runy používat. Jeho přítomnost jsme pocítili již na noc Slunovratu, kdy na svém osminohém koni Sleipnirovi vedl Divoký hon (mimochodem, podobnost mezi Ódinem na Sleipnirovi a Santa Clausem ve voze taženém soby zřejmě nebude náhodná).
Dnes na jeho počest můžeme napsat báseň, složit píseň… anebo si dát trochu medoviny.
Dnešní myšlenky soustředíme na čest. V pohanství je téma cti velmi akcentováno. Přijít o svou čest je zřejmě to nejhorší, co se člověku může stát. Co znamená čest pro nás, současné lidi? Je to schopnost dostát svým závazkům? Je to upřímnost a pravdivost v tom, co děláme a jak nakládáme s ostatními? Je to odvaha žít svůj život tak, abychom se jednou mohli ohlédnout bez studu a lítosti?
Na tyto otázky si musí každý z nás odpovědět sám. Budete-li tápat, požádejte Ódina o inspiraci a nebojte se vyslyšet jeho slova.

Desátou noc Yule si připomínáme sluneční bohyni Sunnu a její sílu, která bude narůstat až do Letního slunovratu. Začíná cyklus nového roku, radujme se tedy z návratu Sunny, z tepla a světla, které nám poskytuje. Můžeme zůstat vzhůru po celou noc, abychom se rozloučili se starým ročním cyklem a přivítali nový.
Děkujeme bohům za přízeň, kterou nám věnovali v loňském roce a žádáme, aby nám byli nakloněni i nadále.
Myšlenky soustředíme na ctnost spravedlnosti. Zacházejme s ostatními tak, jak si zaslouží, a dejme každému příležitost, aby předvedl to nejlepší, co v něm je. Dřív, než začneme kohokoliv soudit, přesvědčme se, že soudíme na základě kompletní a pravdivé informace, ne na základě našich domněnek, cizích názorů nebo odsudků společnosti. A buďme féroví i sami k sobě, přinejmenším tak, jak se snažíme být spravedliví a nezaujatí vůči ostatním.

Jedenáctá noc Yule je zasvěcená Valkýrám.
Slovo Valkýra znamená “vybrat ze zabitých” nebo “vybíračka mrtvých”. Valkýry podle severské mytologie vybírají na bitevním poli mezi padlými ty válečníky, kteří si zaslouží místo po Ódinově boku ve Valhale.
Dnešní den si připomínáme ctnost sebedůvěry, respektive víry v sebe samé, v naše schopnosti. Přes veškerou pomoc, kterou nám poskytuje naše rodina či komunita, často vstupujeme do situací, kde jsme jen sami za sebe a jediná pomocná ruka, která je nám k dispozici, se nachází na konci našeho vlastního ramene. Je snadné mít strach z neznáma, strach ze selhání. Ale sebedůvěra nám dává sílu překročit bariéru strachu a vydat se i do dosud neznámých a neprobádaných končin, ať už ve vnějším světě, nebo v našem vlastním nitru.
Sebedůvěra také souvisí s vědomím vlastní hodnoty. Skutečný a zdravý pocit sebedůvěry nikdy nemůžeme získat zvenčí, je to něco, co nám nemůže dát nikdo jiný než my sami.

Dvanáctou noc Yule můžete využít nejen k oslavám, ale i k přísahám. V naší moderní tradici jim říkáme předsevzetí, a většinou nám vydrží nejdéle do konce ledna 🙂 Přísahy bychom však měli brát velmi vážně a neslibovat nic, o čem si nejsme jisti, že můžeme splnit.
Osobně jsem už na předsevzetí rezignovala, mým dlouholetým osobním rituálem v poslední kalendářní den roku je soupis přání a snů, která chci, aby se mi v novém roce naplnila.
Je na vás, zda je vám bližší magie slova, a sepíšete si svoje sny jako příběh, nebo zda jste spíše vizuální typ a vyrobíte si svou mapu snů pomocí obrázků, výstřižků či koláží.
Důležitý je záměr. Přát si ze srdce, bez pochybností o tom, zda se naše cíle splní. Přát si tak, aby naše přání byla čistá a neublížila nikomu jinému, nebo nemanipulovala s něčí svobodnou vůlí.
Nebojte se mít velké cíle a smělé plány, ale zaznamenejte i zdánlivé maličkosti a drobnosti. Myslete na svá přání, jako by už byla splněná.
A i kdybyste je nikam nezaznamenali, nezapomeňte na ně. Nechte je růst a vykvést. Nemá cenu si svoje přání hýčkat v zavřené dlani, pusťte je do světa a dovolte jim se zhmotnit.

Přeji vám krásně strávený čas dvanácti nocí Yule.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *