Týdenní výklad

Krásné pondělí, milí přátelé,

jako (skoro) každé pondělí nás dnes čeká výklad na tento týden.

Přelom ledna a února není úplně mým nejoblíbenějším obdobím. Jednou z mála radostí v tomhle čase, kdy si většinou přeju bydlet v části světa, kde je celý rok teplo, je svátek Imbolc, který připadá na tento víkend.

Imbolc ohlašuje dobu dobu, kdy už je zima pomalu (z mého pohledu velmi, velmi pomalu) na ústupu a pozvolna nastává zemědělské jaro. Je časem nových začátků, nových plánů a probouzení se ze zimního spánku.

A o nových plánech a vizích hovoří i dnešní karterní trojice, kterou jsem vytáhla z přenádherného balíčku Orákula vizí od mého oblíbeného Cira Marchettiho (který se aktuálně věnuje novému zpracování Lenormand karet – těším se, jak dítě na Vánoce 🙂 )

Probíráme to tady už nějakou dobu. Poslední měsíce a týdny to bylo docela divoké, že? Sice je teď trend místo toho, že je něco náročné, psát, že je to výzva… ale teda ty výzvy byly sakra náročné 🙂

Hrnulo se toho hodně a pod tlakem a teď nastal čas si trochu pofoukat rány, zkontrolovat, zda všechno ještě drží na místě, poděkovat tělu i mysli, že to nakonec zvládly, a dopřát si čas na oddych. Opečovat, co je potřeba být opečováno, uzdravit, co se potřebuje zahojit.

Nebát se říct si o pomoc, pokud ji potřebujeme, a neostýchat se říct ne, když nemáme kapacitu na to řešit cizí problémy a starosti.

I kdyby to mělo být “pouze” pět minut denně, i kdyby to mělo být “jen” něco malého, dopřejme si chvíli pro sebe, pro své zotavení. Příroda, jóga, meditace, vana s bublinkami, jak je komu libo. Cokoliv, co nám dá potřebnou péči a prostor na to, abychom se zase nadechli a byli připraveni opět se radovat z toho, co život přináší.

Ne všechno, čemu jsme čelili, dává smysl. Je proto třeba poskládat jednotlivé kousky v celek, najít odpovědi tam, kde zatím vidíme jen změť informací, které postrádají logiku.

Někdy je opravdu obtížné pochopit, proč se něco, co jsme si přáli, nesplnilo. Proč to nevyšlo, i když jsme si přáli “správně”, i když jsme dělali všechno podle toho nejlepšího návodu.

Proč všechny ty hezky naplánované věci, které byly jen kousek před uskutečněním, nevyšly? Proč se všechno na poslední chvíli po… ehm, přeskupilo tak, že výsledek ani zdaleka neodpovídal očekávání?

Možná je potřeba podívat se do svého nitra, velmi dlouze, velmi pocitivě, velmi upřímně.

Skutečně jsme celým svým já chtěli to, o co jsme usilovali? Skutečně celá naše bytost byla v souladu s naším přáním?

Možná jsme v nadšení pro věc zapomněli prozkoumat ty své části, které s naším záměrem úplně tak nesouhlasí. Možná proto mají svoje důvody, které jsme ignorovali.

Co když je v nás kousek našeho já, který má pochybnosti? Nebo se bojí. Nebo v něm naše úmysly a záměry vzbuzují jiné negativní pocity?

Třeba si vědomě myslíme, že si přejeme potkat naši spřízněnou duši, ale nějaký malý kousek v nás, poznamenaný předchozími nedobrými zkušenostmi, zklamáním a odmítnutím, se snaží nás ochránit před dalším vztahem, který vnímá jako potenciálně nebezpečný.

Nebo něco v nás pochybuje o tom, zda skutečně zvládneme odejít z dobře zajištěné pozice ve velké firmě a rozjet svoje vlastní podnikání.

Možností je nespočet a každý máme svůj vlastní příběh, svoji vlastní realitu, ve které žijeme, svoje vlastní motivace, které musíme prozkoumat.

Nemá cenu naše strachy, obavy, pochybnosti, nejistoty, odpor a kdo ví co ještě, potlačovat. Je potřeba je přijmout a porozumět jim.

Pokud je akceptujeme, je velká šance, že je dokážeme integrovat a najít cestu k tomu, jak s nimi pracovat.

Možná dokonce odejdou samy.

Anebo nakonec zjistíme, že ten malý hlásek v hlavě, co nám našeptával, že tudy cesta nevede, měl nakonec pravdu.

Ať už to dopadne jakkoliv, jedině pokud celá naše bytost bude přesvědčená o tom, že jdeme směrem, který je pro nás prospěšný a který nám přinese štěstí, můžeme manifestovat to, po čem toužíme.

A pak už je to jen a jen na nás. Energie Imbolcu přeje novým začátkům. Bez toho, abychom vykročili, ale k cíli nikdy nedorazíme.

Budu ráda, když mi v komentářích napíšete, jak tohle období, kdy je jaro sice za rohem, ale ještě není vidět, vnímáte vy 🙂

Mějte se nejlépe, jak to jen lze 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *