Týdenní výklad (10.2.-16.2.2020)

Krásné pondělí, milí přátelé,

Snad vás neodnesla vichřice a jste všichni v pořádku, abychom se mohli podívat na výklad pro tento týden.

Dnes jsem intuitivně sáhla po kartách, které zatím ještě nemám tolik osahané, tak jsem byla sama zvědavá, jak ke mně promluví.

A musím přiznat, že jsem byla nadšená, nejen z estetického hlediska, ale hlavně z hloubky jejich sdělení.
(Takže nákupní tip pro závisláky na kartách – Rebecca Campbell: Karty světla)

Jaké jsou tedy podle těchto nádherných, v něžných barvách vyvedených, ale přesto silných karet, energie tohoto týdne?

Jsme vybízeni, abychom vyslechli volání své duše, abychom se zeptali, po čem skutečně touží.
Někdy je potřeba nahlédnout skutečně do hloubky, naslouchat velmi pozorně, potichu a soustředěně.

Občas je velmi obtížné rozpoznat, po čem naše duše skutečně prahne. Někdy jsou naše skutečné touhy téměř děsivé nebo znepokojující. Mohou narušovat naši představu o tom, co je pro nás správné. Pokud se jim otevřeme, můžeme se snadno nechat vychýlit z naší komfortní zóny.
Přesto bychom tyto touhy neměli ignorovat. Někdy se stává, že čím více vnitřního odporu v nás pomyšlení na to, po čem skutečně toužíme, vzbuzuje, tím důležitější tato touha je pro nás rozvoj a růst.

Čeho se vlastně bojíme? Selhání? Neúspěchu? Nebo toho, že budeme muset čelit faktu, že věci, které jsme v našem životě měli za pevné, stabilní, funkční a neměnné, je potřeba pořádně provětrat, proklepat a přehodnotit, zda jsou skutečně prospěšné?
Nebo nás jednom děsí udělat první krok? Máme snad pocit, že nejprve je potřeba si přesně a detailně vytyčit plán cesty, promyslet si postup, vytyčit strategii a teprve pak můžeme přikročit k akci?

Nebo snad čekáme na svolení, na to, že nám někdo řekne, že můžeme jít tam, kam nás táhne volání naší touhy?
Nic z toho nás ale skutečně nedrží na místě. Nepotřebujeme ani dokonalý, přesně vypracovaný plán, ani svolení okolí, ani ujištění, že všechno dobře dopadne.
Naše duše žádá, je, abychom věřili, že ať už nás vyzývá k čemukoliv, právě tohle je naše pravé poslání.


A i když nás to pořád může trochu znejišťovat, není třeba se bát. Karty nás ujišťují, že v tomto rozhodnutí vydat se za naplněním svých nejhlubších tužeb, nejsme na naší cestě sami.

Je vcelku jedno, zda se obracíme k bohům či bohu, vesmíru či přírodě, andělům či předkům. Je jedno, jak tyto síly vnímáme nebo jak je nazýváme. Bez ohledu na náš vnitřní systém víry, tyto ochranné energie tady jsou a máme je k dispozici.
Stačí jen požádat o pomoc.
Jediná věc, která nám stojí v cestě, jsme my sami, to, zda dokážeme přijmout podporu, zda sami sobě dovolíme obdržet to, o co žádáme.

Právě schopnost dovolit si něco je nesmírně důležitá, kdykoliv se snažíme manifestovat jakoukoliv myšlenku, touhu či přání do naší hmotné reality. Nestačí jen dobře si přát, nestačí jen být v souladu s naším záměrem, musíme opravdu hluboce a neochvějně věřit, že si zasloužíme všechno, po čem toužíme.
Všechno, o co jsme kdy požádali, je tu pro nás již připraveno, stejně jako pomoc všech kolem nás – ať už ve fyzickém či nehmotném světě. Jediné, co se od nás vyžaduje, je dovolit si to přijmout.

Poslední kartou se znovu vracíme k tématu naší životní cesty, našeho skutečného záměru a toho, co máme během našeho života prožít, naučit se a zpracovat.
Každý máme svou vlastní cestu a každý máme dary, které jsme obdrželi. Bylo by velkou chybou porovnávat to, co jsme dostali do vínku s tím, čím byli obdarováni ti druzí.

Dnešní doba se nás snaží přesvědčit, že kdo nepřišel na tento svět jako indigový či duhový, kdo nemá speciální schopnosti a dovednosti, kdo nemá dvanáct či dvacet nejčastějších znaků toho, že je zrozen proto, aby spasil svět (volná parafráze článků, které se objevují na internetu každý den v různých obměnách), ten je snad méněcenný.
Jako by snad bylo možné porovnat, kdo má důležitější roli nebo poslání.

Nemusíme se nutně narodit s aurou, která září jako všechny barvy duhy a na jejíchž okrajích tančí jednorožci v růžových baletních sukýnkách. Nemusíme být ani guruové, ani spasitelé, ani ředitelé vesmíru, dokonce ani ředitelé firmy, aby náš život a naše poslání mělo hodnotu a smysl.
Touha po „výjimečnosti“ nám někdy může zastřít zrak a nedovoluje nám vidět, v čem je náš vlastní přínos světu. Někdy úplně stačí být dobří lidé, snažit se žít svůj život tak, abychom byli šťastní a aby byli šťastní i lidé okolo nás. A tohle jde zvládnout i bez blikajícího třetího oka nebo jiných superschopností 😊

Všichni máme v naší existenci na tomto světě nějaký úkol a žádný z úkolů, kvůli nimž jsme se sem narodili, není důležitější než jiný.

Poslední karta dnešního výkladu nás povzbuzuje, abychom našli vlastní smysl toho, proč tu jsme, naši vlastní cestu. I když se na první pohled nemusí zdát ničím zvláštní nebo výjimečná, pro nás a náš vlastní život výjimečná a jedinečná bezesporu je.

Užijte si krásný a plodný týden, udělejte si čas na komunikaci s vlastní duší, vnímejte to, jak k vám promlouvá.
Budu ráda, když mi napíšete, jak s vámi dnešní výklad rezonoval.

A samozřejmě, budu neméně ráda, když ty, kteří se cítí být voláni, uvidím na osobní konzultaci, nebo si napíšeme ohledně výkladu vaší konkrétní životní situace 😊

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *